Bratislava

..tak jsme se dočkali. Stalo se to jednoho podzimního rána dne 19. 10. 2018. Hlouček nedočkavých lidí čekal v Hustopečích před hotelem Amande na autobus, který je doveze k našim slovenským sousedům do hlavního města Bratislavy. V našem autobuse panovala skvělá nálada, doprovázena neustálým vtipy a vtípky, a tak jsme se cestou bavili a bavili, až jsme přijeli do městečka Modra, kde jsme si prohlédli muzeum Ľudovíta Štúra se skvělým výkladem, a poté jsme procházkou došli do muzea figurální keramiky národního umělce Ignáce Bizmayera. Musím říci, že tato dechberoucí keramika nás všechny bez výjimky okouzlila svým citem a profesionalitou. No a potom jsme také udělali něco pro naše bříška a zašli do tamní vyhlášené restaurace, kde jsme se najedli vskutku báječně.

A co nás čekalo dále?

Jeden z nejhezčích hradů Slovenska – hrad Červený Kameň, který je famózní nejen svými majestátními rozměry, ale hlavně největšími sklepními prostory ve střední Evropě, ba co víc – koukli jsme se do hlubin země přes studnu, hlubokou 130 metrů. Potom jsme nasedli do našeho „vtipného“ autobusu, abychom po pár minutách mohli zajít na krátkou procházku rekreační oblastí, ktero jsme zakončili v restauraci Zochova chata, kde si mnozí z nás pochutnávali na typických bryndzových haluškách.

Bájná a moderní Bratislava

Ubytovali jsme se přímo pod Bratislavským hradem. Večer jsme „podnikli“ procházku městem a musím říci, že byla opravdu okouzlující se všemi svými ulicemi, uličkami, kavárnami i kavárničkami, suvenýry, nablýskanými obchody a úžasnými historickými budovami, které se pyšnily svým leskem. Ráno jsme se vydali na prohlídku majestátní katedrály sv. Martina, a potom jsme nedočkavě stáli frontu na výtah, který nás vyvezl do vyhlídkové restaurace Ufo na mostě přes řeku Dunaj. No zážitek to byl vskutku adrenalinový a stejně tak nám chutnala i káva. Obdivovali jsme také památník Slavín, z jehož místa je vidět veškerá krása Bratislavy a o pár minut později jsme stáli na místě Kamzík, kde se tyčí do výše 200 metrů vysílač. Samozřejmě jsme neodolali a vyjeli výtahem do restaurace, odkud jsme se opět kochali krásou Bratislavy. Jistě uznáte, že po takových zážitcích člověku vytráví, proto jsme se zastavili v restauraci Schoppa pár metrů pod vysílačem a zde jsme rozložili „základní tábor“. Ale vážně – jídlo, které jsme zde konzumovali, bylo jedno z nejlepších, které jsme kdy měli a na tom jsme se shodli všichni. No a čekalo nás to nejdůležitější a to prohlídka Bratislavského hradu. Večer nás nožičky pořádně bolely a měli jsme náladu zpívat a tančit, ale k tomu nedošlo, vystačili jsme si s naším úžasným vínečkem Aurora. Nálada byla skvělá a opět se vyprávěly vtipy a historky o smyslu života, vesmíru a vůbec… V neděli ráno jsme se vydali ke zřícenině bájného hradu Děvín, který se tyčí na monumentálním útesu. Úžasný zážitek. Pokračovali jsme v naší „expedici“ do paleontologicky velice významné oblasti v Děvínské Kobyle, kde jsme na vlastní oči viděli, jak ta naše matička Země vypadala před miliony let.

Moravská Amazonie

A je tu opět čas na odměnu v podobě fantastického oběda v místní restauraci, odkud se nám ani nechtělo odjet, jak nám všem chutnalo. A jak jsme náš třídenní výlet zakončili? Myslím tím nejlepším možným způsobem – na místě zvaném Trojstátí, kterému se přezdívá i Moravská Amazonie, kde soutok Dunaje a Moravy tvoří hranici Slovenska, Rakouska a České republiky. A je tu čas loučení a odjezd do našich domovů s myšlenkou, že určitě při dalších klubových akcích zažijeme další „dobrodružství“ a hlavně se na budem těšit.

Rostislav Seďa

Prohlédnout VŠECHNY fotky z akce