Jachta Chorvatsko

Celkem pět posádek se pod hlavičkou naší společnosti M.S.QUATRO vydalo v polovině září vstříc modravým dálkám. Vody chorvatského Jadranu brázdili „Quatráci“ na plachetnicích po pět dní a čtyři noci. Akce „Jachta 2015“ byla ochutnávkou dobrodružství, příjemných zážitků a chvil.

Nabídka strávit dovolenou na moři přišla s počátkem letošního roku. Touhu plout pod bílými plachtami projevilo nakonec 44 zájemců. Z nich se utvořilo pět posádek pod velením kapitánů – Martina Macho, Miroslava Nevěděla, Petra Švece, Josefa Janulíka a Tomáše Matulíka.

Na cestu se někteří vydali v nočních hodinách v sobotu 12. září. Jen dva účastníci Jachty 2015 se chtěli chytře vyhnout dálničním poplatkům a raději šlápli do pedálů svých jednostopých bezmotorových „miláčků“.  Háček byl v tom, že cesta do Chorvatska na kole si žádala vyjet o pět dní dříve než ostatní. To prý nevadilo.

Cíl byl ale pro všechny stejný. Marína v Zadaru. S odbytím sobotního poledne se v dalmatském přístavu sešli všichni – cyklisti, motoristi, zpěváci, zabloudilci, zapomnětlivci i spáči. Po zdlouhavém papírování při předávání lodí jsme konečně mohli po pěti hodinách naložit veškerý náklad a seznámit se s plachetnicemi, zvláště pak nováčci, kteří se od ledna podivovali nad velikostí lodi. Při zhlédnutí vnitřku lodi z údivu nevyšli ani potom a funkčnost záchodu a sprchy pochopili snad až při jejich prvním použití (moje vlastní zkušenost J).

Po rychlém nalodění a pár upřesnění vypluly lodě Galateja, Noc Iva, Dišpet, EOL a Isabela s quatráckou posádkou k prvnímu cíli naplánované, i když kvůli pozdějšímu vyplutí, o něco kratší trasy. Někteří se po zakotvení pustili do zásob jídla i pití. Námořnický průměr – jedna lahev tvrdého za den, možná ten večer nikdo nezkazil…

Druhý den se jelo podle plánu a většina lodí již pod bílými plachtami. Zajímavá byla zastávka u vraku obchodní lodi. Mnozí toho využili a okoupali se v moři, další jen odpočívali nebo se jen tak pohupovali na vlnkách Jadranu. Poté se pokračovalo do zátoky, kde jsme měli přečkat další noc. Na tu asi do smrti nezapomenou především členové lodi Dišpet. Šéf posádky si sice musí umět poradit skoro ve všem a rozhodně nesmí dát ostatním najevo, že je v koncích, ale oznámení kapitána Tomáše Matulíka ve dvě hodiny ráno: „Holky, jsme na mělčině, takže jsme vlastně ztroskotali, běžte si lehnout a spát,“ by všechny jistě ukolébalo ke spánku.

Následovala záchranná akce posádek dalších plachetnic, která Dišpet vrátila zpět na moře a po které teprve následoval vytoužený spánek. Tímto ještě jednou děkujeme všem, kteří se na celé akci podíleli.

Třetí den řídil jugo. Silný vítr, díky jemuž bývá ve vzduchu mnohem více soli, mnohokrát více jódu a třikrát více ozónu než ve vzduchu ve vnitrozemí. Dále má podstatně více kyslíku a dalších substancí, a proto je pro zdraví velmi blahodárné podnikat v tomto počasí procházky při moři! Proč být při moři, když je lepší býti přímo na moři. A tak jsme se s téměř nepotopitelnými loděmi vydali proti několikametrovým vlnám.

Jak se záhy ukázalo, ne každému však přemíra zdraví prospěšných příměsí ve vzduchu pomohla a pro mnohé se stala plavba spíše peklem na zemi. Asi jsme kapku rumu měli odlít i Neptunovi do moře.

I přes strastiplnou cestu, která byla hlavně zkouškou pro námořní benjamínky (kapitány i nekapitány), lodě dopluly, kam jen to bylo možné. Někdo tak vstoupil na pevnou zem v zátoce Knežak, jiní na Velkem Iž a další se vylodili rovnou do bazénu v Olive Island Marina v Sutomišćici. Důležité bylo, že podle plánu – zakotvit v blízkosti ostrova Iž, se podařilo všem.

Jugo nás sice neopustil ani další dny, ale obloha se projasnila a každá plachetnice si tak čtvrtý den užila po svém. Ať už jej strávili plachtěním, opalováním či koupáním a šnorchlováním. Poslední den a poslední plavba rovnou do mariny v Zadaru, ve které musely všechny lodě dotankovat. Pokud by se rozdávala cena za nejšetrnější jízdu na jachtě, získala by ji s přehledem plachetnice Petra Švece Isabela, která dotankovala pouze 30 litrů nafty.

Vyklizení lodí, odevzdání lodí, první pořádná sprcha po pěti dnech, ještě pár fotek, poslední ahoj členů akce Jachta 2015, a pak už nasednout do aut a uhánět směr jižní Morava. Odpoledne pátého dne měl celkem jasný program, který všichni, až na loď kapitána Jožky Janulíka, jenž si jízdu na jachtě mezi chorvatskými zátokami a zálivy prodloužil, dodrželi.

Veronika Schallenbergerová

Prohlédnout VŠECHNY fotky z akce