Klobouk dolů! Takovou poklonu bych vysekla muzikálu Bítls, na který jsem se spolu s Clubáky, zaměstnanci a dalšími zájemci z Quatra vypravila 28. března do Městského divadla v Brně.
Už samotný název dával tušit, že neprožijeme životopisný příběh legendárních The Beatles. A hned na začátku představení jsem si dokonce myslela, že se někde musela stát chyba a ocitli jsme se na muzikálu Titanic, který má brněnské divadlo taky v repertoáru. Jakmile však začala znít první píseň liverpoolských „brouků“ bylo jasné, že jsme ve správný čas na správném místě.
Následoval totiž kulturní zážitek, který musel potěšit uši, oči a zcela jistě polechtat bránice. Především pak těm, kteří éru Beatles v šedesátých letech, kdy funkce tajemníků a předsedů MNV zastávaly obvykle blbci, zažili.
Vyprávět příběh odehrávající se v moravské vesnici v socialistickém Československu před konáním hodů, v němž se objeví anglická královna, krojovaní, Ferda mravenec a Beruška, brouk Pytlík, Medvídek Pú, Ringo Star, nadživotní králík, který vlákal Alenku do podzemní říše, agenti MI6: 006 a budoucí profesionálové Bodie a Doyle, tři kluci toužící po slávě a k tomu všemu slovensky hovořící rockový Bůh, které při tanci a zpěvu doprovází orchestr hrající všem známé písně The Beatles, by bylo nadlidský výkon. Aspoň pro mě. Nedokázala jsem to povyprávět doma ani pět minut po představení, aniž bych z toho neudělala guláš. To se prostě musí vidět.
A že to stojí za to, svědčí vyprodaný téměř sedmisetmístný sál a závěrečný potlesk ve stoje, který dokázal pětkrát znovu zvednout oponu.
Veronika Schallenbergerová