Zdravím všechny Clubáky a také Quatráky,
jistě není žádným tajemstvím, že Rada C35 se schází téměř každý měsíc Covid necovid.
Na jedné takové radě jsme naznali, že nastal čas, abychom se konečně po dlouhé době opět sešli.
Z důvodu vládních opatření by bylo lepší, aby to bylo někdy venku. Rozhodli jsme se, že po několika letech zavítáme opět na Pálavu.
Termín jsme stanovili na 24.4.2021 a doufali jsme, že aprílové počasí už bude za námi a udělá se hezky. Pozvánka byla jen pro Clubáky a rodinné příslušníky. V sobotu v 10 hodin se nás v Pavlově na parkovišti sešlo jedenáct. Ani moc ani málo, taková příjemná skupinka akorát na to, abychom se po cestě dokázali držet pohromadě. První cíl našeho celodenního putování byl hrad Děvičky. To víte, trochu se nám to do toho prudkého kopce potrhalo, ale netrvalo dlouho a byli jsme na hradě všichni opět spolu. Proběhlo malé občerstvení ze zásob, které si každý z nás na výzvu organizátora vzal s sebou. Malinko jsme pojedli a popili, samozřejmě i nějaké vínko se tam nalévalo. Cesta pokračovala pěšinou pod vysílač, kde se s námi těsně před vrcholem rozloučil Karel Marišler s manželkou. Jistě víte, že Karel měl před nedávnem zdravotní problémy, kvůli kterým ještě není úplně v kondici, ale i tak nám stihl povyprávět ty své, některým již mnohokrát známé historky. Všichni byli rádi, že za námi Karel i se Zdeničkou alespoň na chvíli přišli. Zbytek skupiny sešel s několika zastávkami na focení na mýtinu, která je na druhé straně Pálavy téměř u vesničky Klentnice.
Poledne se přehouplo a proto nastal čas oběda. Zásob měl každý dost a tak jsme se do toho pustili.
Leželi jsme v trávě, protože místa na sezení pod přístřeškem byla obsazená. Lidí tam bylo opravdu hodně. Ležení v trávě bylo příjemné, kolovaly tam různé pochutiny a trochu jsme opět popili. Někteří si i na pár minut zadřímli. Toto místo umožňovalo výběr trasy nazpět. Očekával jsem, že půjdeme kratší cestou a celková trasa bude tedy po návratu na parkoviště 7 km. Kolegové se ale rozhodli obejít ještě zadní výběžek a projít také krásné scenérie vápencových skal nad Horními Věstonicemi. Na fotografiích můžete vidět sami, jak krásná je naše Pálava.
Po návratu do Pavlova těsně před parkovištěm jsme se zastavili ve sklípku a dali si kávu, víno a řidiči nějaké nealko.
Asi je všem čtenářům jasné, že po několika měsíčním lenošení a ušlých téměř deseti kilometrech hornatým terénem jsme byli dost unavení. Na závěr mohu i za ostatní účastníky konstatovat, že akce se povedla, všichni byli moc spokojení.
za C35 organizátor Miroslav Nevěděl